LIVE: ██████, Nod Nod, Velo – Divadlo Pod Lampou, Plzeň

Půl rok se s půl rokem sešel a opět je tu Plzeňskej koncert ██████. Nepamatuju si, že bych tuhle akci někdy vypustil. Od mýho nástupu na vejšku, což už nějaký dva roky budou jsem nezameškal ani jeden. A ani teď to nebyla výjimka, i když jsem zrovna vylehával nejhorší kocovinu v životě, ale myslim, že budou ještě horší, tak jsem se kousnul a nakráčel si to přímo do Divadla pod lampou. Vlastně jsem musel, ještě dva dny zpátky jsem přemlouval Péťu Bartoše ať mě napíše na guestlist, protože jsem byl švorc, a to by ode mě bylo asi trochu blbý nepřijít.

Hned po příchodu jsem do sebe kopnul jednoho vyprošťováka, ale po zbytek večera jsem pil radši předraženou kolu. Ještě pořád mi nebylo úplně hej, naštěstí přišla Monika s jejím „rejky“ a předala mi pozitivní manu, čakru, sílu, čchi nebo co. Normálně na tyhle věci moc nejsem, ale v tu chvíli bych klidně věřil na Aláha, Ježíše nebo dokonce i velikonočního zajíčka, kdyby mě dokázal dostat ze zombie-kocovina módu.

Člověk pomalu začínal klepat na hodinky, ale v půl desátý nakonec vchází na scénu Velo, který celou akci otevírají svým hypno-noise rockem. I když je vidím na živo už asi po pátý, tak mě neustále fascinuje Tokanův postoj. Ani ho vlastně pořádně nedokážu popsat, protože v sobě ukrývá směsici opovržení, namyšlenosti, dekadence a opravdu nesnesitelný drzosti. V lehkým záklonu a s cigaretou v ruce vykřikuje úzkostný verše do prostoru a když se stoupající kouř objevuje v záři reflektorů, tak to působí ještě mystičtěji. Samozřejmě nemůžu opomenout disharmonický vyhrávky na trubku.

„Hele, Kalle jsou hrozně super, ale ty Nod Nod mě fakt moc nebaví,“ povídám Kuřimu. Od něj se mi zase na oplátku dostalo přednášky, jak je to jedna z jeho nejoblíbenějších českejch kapel. No dobře, tak jim dám šanci. Upřímně, už jsem je párkrát na živo viděl, ale to jsem buď asi nevnímal nebo nevím, možná je to podle nálady a já jí zrovna neměl moc dobrou. I přes to jsem byl dost ohromenej. Výborná dynamika. Klidný pasáže střídají srdce rvoucí řežby, a když už si myslíte, že přichází zvolnění a konec, tak do toho ještě víc šlápnou, a to žádná skladba snad nepřekročila 120 bpm. Zpěvačka v jednu chvíli působí jako éterická vílí bytost z jinýho světa, a pak zase jako vřeštící banshee. Stále si myslim, že Kalle jsou lepší jak Nod Nod, ale tenhle koncert mě fakt moc překvapil. U mě velký plus a palec hore.

Co se o tomhle vůbec dá psát? No, bylo úžasný stejně jako vždycky, tady už se maximálně můžeme dohadovat o vhodnějším prostoru, umu zvukaře nebo kde točí lepší pivo, ale ██████ předvedou pokaždý skvělou performance, prostě špička ve svým stylu. Dodáč s Klimoňem ani nepotřebujou mikrofony a sami přeřvávají mohutnou zvukovou hradbu vytvořenou třema kytarama. Pokud už mi zbejvá jen to srovnání, tak Papírna se minulej rok neukázala jako dobrej tah, protože se tam zvuk dost třískal, ale lampa jim prostě sedí. Tak zase za další půl rok.

 

 

Advertisements