LIVE: In Memory of Kurt Cobain

Tenhle termín jsem měla zapsanej v diáři už dlouho. Pátek 8. 4. 2016 – In Memory of Kurt Cobain -> Lampa. Připravit se na tu podívanou jsem šla na jižák, kde mě vítala ovíněná kapela Snyder, které zdatně sekundoval páreček nesoucí jména Mishel und Květák.

Po pár desítkách minut jsme se přesunuli do Lampy. Potkávám Kangasse, valíme oči na to, kolik tu je neznámejch lidí, nadáváme na to, kde jsou tihle lidi, když pořádáme koncerty a pak si vlastně protiřečíme – zlatý koncerty o dvaceti lidech, na kterých se nemusí čekat fronty u baru. Frontu vydržím, koupím pití a jdu se podívat na merch stánek. Cestou poslouchám zvukovku první kapely. Hlavou se mi honí, že to bude pěkná polízanice, ale nepředbíhejme. U stánku jsou výtvory všech možných kapel, jen ne těch, co dnes představí svůj kytarový um. Vtipný.

Už nechávám okounění a jdu se podívat na otevírající bandu. Plzeňská kapela, o který jsem nikdy neslyšela a jejichž členy jsem nikdy neviděla – Grace in Flames. Jako ruku na srdce, prvních pár písniček nebylo vůbec špatnejch. Bylo to chytlavý, garážový, malinko i špinavý. Co mě ale totálně odrovnalo, byly ty kecy okolo ve stylu „tak co lidi, jste tady?!“, „pojďte!“, „pařte!“, „c´mon biatch!“ (možná už přehánim). Kapely, proč tohle děláte? Tohle je ta nejlevnější věc, jak se „prodat“. Prosím příště jen hrajte (a rozhodně už nikdy nepředvádějte Would od Alice in Chains, to jako fakt ne, protože to byla čistá grungovražda, za kterou by se mělo dávat pět let na heroinu*).

grace

Na posledních pár písniček jsem šla pokecat ven s klukama z Arai. Srandičky z nás lítaly jak na běžícím páse a tu se z Lampy linuly zvuky druhé bandy. Já vám nevim, ale mně se letos Zlíčko do vkusu nestrefil. Ani ze Sorry holka jsem se neposadila na prdel. Tak nějak jsem čekala smršť ve stylu Vypsaný fixy a toho jsem se teda ani vzdáleně nedočkala. Možná takovej slabší odvárek. Musím ale vypíchnout basáka, kterej si svůj nástroj slušně krotil. Jinak holt sorry kluci. A jaktože nebyly k mání samolepky, že je Sorry holka sračka?!

sorry

Po další pauzičce jsem si vyhlídla pěkný strategický místo a kluci začali nirvánit. Sice mi ještě před začátkem setu při každém setkání Zlo sdělil, jak je unavenej, to ovšem nebylo na pódiu vůbec znát. Do škopků třískal jako za mlada. Nemůžu hodnotit, jak to znělo či neznělo od originálu. Můžu hodnotit pouze to, jak mě bavilo na celou show koukat. A to teda bavilo hodně zejména díky Rozvodovi. Ten to v kotli slušně roztáčel :-) Na posledních pár písniček se se svým vokálem přidal ke kapele i Adámo, což vytvořilo velmi sympatickou hlasovou souhru. Kluci mají také obrovský plus za to, že se nenechali strhnout davem, kterej lačnil po Smells like teen spirit. Díky za to!

aneurysm

Po koncertě jsme šli okouknout pomálek. Po nějaký době přiběhl právě pořadatel Zlo s novinou, že se akce zúčastnilo 228 lidí. Wow, kde se to vzalo? Jaktože to nefunguje i o nenirvanovský koncerty? Nechápu. To je holt na jinou debatu. Tak vytahanejm svetrům a tričkám z H&M zdar!

Fotky: Ivo Oskar Osvald

*autora citátu nemám v paměti

Advertisements