LIVE: Acid Row křtili Pod Lampou

Jelikož ten den, co se konal křest Acid Row, měl kamarád svatbu, přišel jsem do lampy už velice kulturně rozpoložen. Večer odstartovali Plewel (skoro by se dalo říct legendární grunge ze Žlutic). Hned první mantra V patře s riffem tak pompézním a zároveň primitivním, že se vám chce lítat po sále a na závěr vypustit nějaké to hnědé překvápko rovnou do kalhot, protože vám všechno ostatní přijde jako malý projev nadšení. Následovalo Nehul a čti, Sejdu pryč, Její a mnoho dalších fláků. Zkušené ucho mohlo zaznamenat asi tři nový věci. Abych se přiznal, tak jsem si všiml jedné, riff za riffem, ležérní postoje, texty na hranici totální pravdy. Jediné, co trochu kazilo plynulost, byly asi 4 přetržené struny, ale tak někdy se prostě nedaří. Podle informací Plewel poctivě zkouší, a co nevidět by se měl chystat nahrávat nějakou parádu.

Jako další byli na řadě Acid row. Přiznám se, že ještě tak před rokem jsem je někde zahlédl, a moc mě neoslovili. Poté jsem je ještě viděl několikrát a byl jsem pomalu lapen do jejich parádního mixu grunge a stoneru s přesahy až někam k psychedelic rock (acid v názvu jistě na místě:) ). Přestože zvuk je poměrně brutální a některý fláky sahají daleko za hranici 5 min (viz 18min), tak písničky neztrácejí tah na branku. Výrazný melodie. Není to taková stoner klasika, že se kejvete a čekáte až vám kamarád podá špeka při změně rytmu, celí Acid row mají prostě rockovej švih připomínající starý Soundgarden nebo raný Queens. Nejvíc hoši ale milujou Kyuss. Jediné, co bylo ten večer chlapcům a to z více stran vytýkáno, byl až neúměrně dlouhý playlist, ale chápu, že si to chtěli pořádně užít.

Večer ukončili Uninvited (dříve Invitation). Pořád to lítá v rámci hardrockový stránky grunge, ale jak mi bylo předesláno kytaristou, tak přibývá post rockových pasáží. Jeden kámoš se o nich vyjádřil jako o beta verzi At the drive-in (silné jako urážka i jako pochvala:) ). Pro mě energická pecka bez sebemenších výhrad. Publikum ani nijak výrazně neprořídlo, jak to většinou bývá, když hraje poslední kapela. Prostě srdíček plnej rukáv a technický nejlepší partička (a to ani nepočítám ten fousJ).

Závěr se věru klasicky vlasatí i nevlasatí, fousatí i holí přesunuli na pomník, aby rozdávali lidem moudrost, ať chtějí nebo ne:)

PS: Plewel a Acid row patří oficiálně do naší honosné stáje Slush records. Další informace přineseme brzy.

Adámo Plzák

Reklamy