LIVE: Dinosaur Jr. v Lucerně

Jelikož to byl můj třetí koncert Dinosaur.Jr, věděl jsem, co čekat. Nahulenej a přitom zcela bezchybnej a čitelnej sound. To ale neznamená, že jsem se netěšil jako malej kluk na prázdniny. Zvláště po tom, co byly nedávno uveřejněný dvě nový skladby Tiny a Going down, který jako kdyby navazovaly na nejlepší pecky z období comebackovýho Beyond (což neříkám, že Farm a I bet on the sky jsou špatný, ale nesou se v trochu pomalejších a ještě víc zasněnějších tempech i textech než jsem u Dinosaurů zvyklej). Večer předskočily Laundered syrup, což mi přišlo jako více než vhodný po tom, co jsem slyšel jejich nahrávky, ale přiznám se, že jsem jejich vystoupení propásl, jelikož jsem si tvořil formu v parku. Sorry pánové snad jindy :-) Toť úvodem

Jak se to začíná, jo tahleta klasická věta :-)

Sál se už začal slušně plnit, publikum všeho věku. Jako vždy jsem stál z boku, kde většinou stojí  basáci. Ani tenhle večírek nebyl výjimkou. Lou Barlow měl nalepenej playlist z boku svýho Marshalla, takže jsme měli přehled, co se bude dít. Jako první odstartovala již zmíněná Going down, která mi svou náladou připomínala věci z Where you been nebo Green mind. Úsměvy po celém sále, lidi se baví a i přes stříkající melancholii a skuhrajícího J.Mascisa, všichni zapomínáme na životní debakly a lehce se pohupujeme a In a jar to všechno potrhne. Při Out there nedbaje zákazu zapaluju cígo, nelze jinak, sóla stoupají kouřem a my skáčeme okolo ohně (pamatujete na ten super klip?). Při Star Choppin si jeden nejmenovaný kolega (Jakub Klička) vyleje pivo na hlavu a začne se potácet a pěje každé slovo. Situace na podiu je věru klasická. J. Mascis s přehledem zpívá a svírá kytaru a tváří se při tom jako kdyby to byla největší otrava na celém svěěe. Lou Barlow se prohejbá, háže hřívou, prostě pravej opak. Murph s klidem a přehledem všechno drží (oranžový ponožky a italský lakýrky). Neznám lepšího bubeníka v italský obuvi :-). Jediné, co má tahle parta, nebo více méně Lou a J společnýho je to, že neustále kroutí s čuflíkem volume neustále víc doprava. Polovina 15letých dívek v přední řadě se drží za uši už od půlky koncertu. J.Mascis je obestavěnej svým načiním ze tří stran, ale soudě podle jeho výrazu mu chybí i ta čtvrtá. Freak scene, Tiny, Back to your heart, Watch the corners, Pieces, Mountain man, předposlední klasika od The Cure Just like Heaven a pak už jenom závěrečná onanie v podobě Sludgefeast. Dinosaur Jr. stejně jako Mudhoney dokazujou, že nejsou jenom nějakou ubohou vzpomínkou na 90. léta, ale živou a kvalitní kapelou, která nevydává desky jenom protože musí, ale prostě proto, že se jim chce a pořád ze sebe dokážou vysypat pecku, která vám vyrve srdce, dá vám ho zpátky a vy si s tím musíte s úsměvem poradit.

Adámo

Advertisements