LIVE: Dune Rats, DZ Deathrays, Dildo Boyz – „Kdo nepřišel, je debil!“

Jestli jsi byl v pondělí ve Futuru na koncertě a nemáš nic zlomenýho nebo minimálně otřes mozku, tak jsi teda pěkná bábovka! Dune Rats spolu s kámošema DZ Deathrays opět potvrdili, že pódiová performance je naprosto bez hranic, pokud jsi šílenej kriplkokot.
Vůbec nemůžu uvěřit tomu, že se mi to povedlo, ale nějakým záhadným způsobem jsem dokázal svojí kapele Dildo Boyz zařídit, že těmhle australským démonům budeme předskakovat.

stage-dive-dz-a-drPsát report z vystoupení vlastní kapely je dost divný, takže to shrnu jen tak, že jsme to tam kurva rozštípali na fidloprčičky našim magnifikálním agro-blbo-useless shitcorem! Díky moc týpkovi v hnědým triku, kterej na nás jako jedinej pařil, připadal jsem si jak v klipu Suck You Dry od Mudhoney.

DZ Deathrays jsem měl to štěstí vidět před pár lety v Roxy jako support Blood Red Shoes. Vzpomínam si, že z toho koncertu jsem odcházel naprosto uchvácenej, protože DZ převálcovali BRS totálně. A teď? Ještě mnohem lepší. Se začátkem setu se strhul totální zvěřinec. Bylo vidět, že naši stagediveři jsou v perfektní kondici a jdou si jasně pro zlato.
Zazněl i zbrusu novej song Pollyanna, kterej jako by z prdele vypadnul Kim Gordon ze Sonic Youth. Trochu mě mrzí, že při Reflective Skull nikdo neprováděl onen masturbačně mikinový tanec.

Ještě před hraním jsem se snažil Dannyho naučit českou verzi textu Dalai Lama, velkej banán, všude tráva,“ ale bohužel neúspěšně. Odpálení koncertu svým největším hitem se ukázalo jako dokonalej katalyzátor pro zešílení publika. Naši stagediveři si už nejdou jen pro zlato, ale i pro světovej rekord, uvidíme, co ukážou anti-dopingové testy. Čuměl jsem jak buk zpoza pódia a jen čekal na tu správnou chvíli, kdy si půjdu tuto ušlechtilou disciplínu vyzkoušet taky.
Došlo i na pití piva z tenisky. Danny neustále plival na fotografy a Brett … No, u něj jsem si stopro jistej, že hraje na playback, protože takhle se na basu hrát prostě nedá!

Moje chvíle přišla se songem Funny Guy, a tak jsem si taky skočil. 6,7,6. To jsou dost nízký hodnocení, zkusim to ještě párkrát. Naprosto magnifikální závěr v podobě skladby Bullshit, kdy se na podium nahrnulo asi bžilion lidí a dokonale se tak smazala bariéra mezi publikem a muzikantem. Lidí tam bylo tak moc, že aparáty padaly na zem a Danny už se k mikrofonu ani nedostal.

„Zdapivo-teniskadr-a-dzr Brette, skvělej koncert chlape! Můžem spáchat ten rozhovor?“
„Za chvili kámo, zrovna tu balim nějaký coury.“
Rozhovoru s Dune Rats jsem se samozřejmě nedočkal, ale ani mě to moc nemrzelo, myslim, že popisovat ten zážitek dál je zbytečný, když odcházíš z koncertu s rozseknutou hlavou.

Má poslední slova večera: „Já to další brko už fakt nedam kámo.“

KDO NEPŘIŠEL, JE DEBIL!

FOTO: Lusiet P-Life

Reklamy