ROZHOVOR: „Každej jsme děvka pro něco“ (Whores, USA)

Na otázky SlushMagu odpovídali bubeník Donnie Adkinson a baskytarista Casey Maxwell.

 whores-interview

Považujete se za noise-rockovou kapelu? Vzhledem k tomu, jak je tahle škatulka v poslední době populární.. Jak se vlastně jako kapela vnímáte a co vás ovlivnilo?

Donnie – No, Christian v podstatě skládá všechno. Teda hlavně riffy, v poslední době si oblíbil hodně rychlý riffy. Takže bude pravděpodobně lepší se zeptat jeho. Ale každej máme rozdílný vlivy. Já třeba nemám skoro žádný společný kapely tady s tímhle (ukazuje na Caseyho). Nesnáší skoro všechno, co poslouchám.
Casey – Spousta lidí říká, že zníme jako Helmet, Melvins a jim podobný. V podstatě esence roku 1990. Ale když na tom vyrůstáš a v mládí to žereš, jseš tim podvědomě ovlivněnej, ať chceš nebo ne.
A co mám rád? Znáš Stevie Ray Vaughana? Jsem jeho velkej fanda. To jsem chtěl bejt, když jsem byl malej. Víš co, hrát jenom na kytaru a tak. Jsem taky velkej fanda Hendrixe. A Metallicy. Zbožnuju Metallicu.

Jak jste se dostali k Amphetamine Reptile records? Byl to váš nápad?

Donnie – Našli si nás, ohledně kompilačky kterou tenkrát chtěli vydat. Mohlo to bejt tak dva, tři roky zpátky. Tak jsme na to kejvli. Pak jsme jeli tour, projížděli Minneapolis a sešli jsme se s nima. Dali jsme si jenom oběd nebo tak něco, probrali podmínky a podrobnosti. No a teď budem hrát na tom jejich BASH 17. (každoroční akce kapel od Amphetamine Reptile Records – pozn. aut.)

Máte nějaký spřátelený kapely, který byste nám chtěli doporučit?

Casey – Slyšeli jste někdy o Fight Amputation? Nebo Fight Amp, jak to teď zkracujou? Skvělá kapela, z Filadelfie. Pak třeba Red Fang nebo Retox.

Ok, a co váš název, Whores. Je za tím nějaký speciální příběh, nebo je to jenom sranda?

Donnie – To je další otázka spíš na Christiana, ten tu story má a rád jí vypráví. Ale jsem si jistej, že ve zkratce je to něco jako že každej je děvka na něco. Něčemu se zaprodává. To je asi ta základní myšlenka.
Ale nevýhoda je, že na každým letišti, vrátnici nebo i budce na mýtný- „Vy jste kapela? A jak se jmenujete?“ „Whores.“ „Whores?“ „Jo.“ A pak radši už nic neřikáme a jedem dál (smích). K tomu tvoje máma, babička, ty se tě ptaj taky.

Co vaše předchozí projekty, než jste přišli do Whores. Byly nějaký? A jak dlouho vlastně hrajete muziku?

Donnie – Jasně, já a Casey spolu hrajem od 14 a teď je mi 37, takže je to kurva dlouho. Hrajem spolu 23 let. Kolik je ti let?
(Alex) – 23.
(smích) Takže spolu hrajem asi stejně dlouho, jako jseš ty naživu!

A co ty vaše předchozí projekty?

Donnie – hráli jsme spolu skoro všechno. Měli jsme rockovou kapelu, takovej rock’n’roll, klasika.
Casey – Něco na styl AC-DC.
Donnie – Jo. Pak jsme hráli post-hardcore, tak tomu teď řikaj? Ve stylu Refused a tak. V tý kapele jsme hráli fakt dlouho. To bylo poprvý, co jsme byli tady v čechách, myslim, že je to tak 12 nebo 15 let zpátky. S tou kapelou jsme sem přijeli a jeli jsme šňůru s The Offspring. Takže to byl vlastně náš hlavní projekt. Jmenovali jsme se The Letters Organize.
Casey – Jsme u Nitro records. (smích)
Donnie – No jo. Tohle ve skutečnosti můžeš fakt najít, hudbu a tak vůbec. Ty ostatní projekty jsou tak nějak… všude možně, pohřbený, takže bys musel opravdu pátrat a jít hodně hluboko, abys to našel.

Vzhledem k tomu, že hrajete už takovou věčnost, máte nějakou stálou, normální práci?

Casey – já ne, on jo. Já nedělám nic. Jenom sedím doma a hraju Destiny celý dny. (smích)

Takže máš dost peněz z muziky?

Donnie – jo, to má. Ale já mam rodinu, barák, dvě děti. Vrátim se domů a musim dost makat. Všechno možný – stavim, maluju, opravuju…

… a jednoho dne prostě všem řekneš „čau“ a jedeš na tour?

Rodině? To jo. Ale nepracuju pro nikoho, makám na sebe, takže jsem svým vlastním šéfem. Což je skvělý. A těžký. Ale až tohle skončí, musim domů a makat, abych zaplatil účty, protože tohle mi je nezaplatí. Takže jedu domů, makám 60, 70 hodin tejdně a občas si odskočim na zkoušku.

Casey – Já ne, já celej den pařim videohry a pak se ukážu na zkoušce. Sorry (smích).

Donnie – Bavil jsem se s chlápkem v Lyonu ve Francii a řikal mi, jak je to skvělý, že tam jezděj kapely a tak a bavili jsme se i o místní scéně. A on řikal „Tady nikdo nemá kapelu. Nemůžeš si vydělávat jenom za to, že jseš v kapele, za to není žádná vejplata. Schválně, řekni mi jedinou pořádnou francouzskou kapelu“ A já jsem pokrčil ramenama „Netušim.“ „Jo, přesně tak“.

Jak často zkoušíte?

Zkoušeli jsme třikrát týdně, ale nedávno jsme se přestěhovali do Atlanty, což změnilo jak zkoušecí prostory, tak možný časy, takže teď zkoušíme dvakrát v tejdnu.

A co scéna v Atlantě? Je tam vůbec nějaká?

Casey (smích) – Ne.

Donnie – No je tam zajímavá dívčí kapela, Coathangers, jsou dobrý. To spíš v Athens, v Georgii, je pár dobrejch kapel. Třeba kapela, co se jmenuje Motherfucker. (smích)

Jakej je rozdíl mezi hranim tady, v Čechách, potažmo v Evropě a ve Státech?

Donnie – je to v podstatě to samý, ale tady v Evropě jsme poprvý narazili na něco jako hlukový omezení. Nic takovýho ve státech není, tam můžeš hrát nahlas jak chceš.

A jak se s tim omezenim vypořádáváte?

Casey – Víceméně nijak (smích)

Donnie – Jsou tu sice hlukový omezení, ale majitelé klubů jsou většinou docela v pohodě. Ale jeden klub, myslim, že to bylo někde v itálii, měl hlukoměr. Jakmile jsi přetáh tušim 110 nebo 120dB, tak tam hned přijeli policajti. Ale i tak se tu hraje dobře.

Díky za rozhovor a užijte si zbytek tour.

whores-saint-vitus-bar-2016

Advertisements