SLUSHTIPS #55 Hundredth – Rare

Rok a půl. Konkrétně jeden celý rok, sedum předlouhých měsíců a jeden letní den uběhlo od dob mojí poslední recenze. I když, tu sem vlastně nenapsal nikdy, jelikož my máme SLUSHTIPS. Vraťme se k pointě – přesne takhle dlouhou dobu (jeden rok, sedum měsíců a jeden den) mi žádná vydaná deska nestála ani za pár řádků. Tahle situace se začala razantně měnit s příchodem prvních teplých týdnů a ohlášením datumu vydání dvou desek z naší „scény“. Jenže ani Vladimír 158 (možná tak jeho ubrečenej výstup na radiu Wave) ani počeštěný Divoký Přílivy mi za to opět nestály. Negativních článků je hodně, tak proč dělat další.

A přesně v tý době zoufalství a paniky z toho, že nebudu moct přidat další zářez do svý pseudo redaktorský činnosti a donutit svoje kámoše ztratit pár minut života čtením naprostýho blábolu, vydala pro mě stále míň a míň zajímavá kapela singl, kterej všechno změnil. 

Musel sem si ho pustit postupně asi 4x abych se ujistil, že jde fakt o tu samou kapelu při jejíž show na Mighty Sounds 2014 sem si urazil kus zubu a následně si koupil jejich kšiltovku abych nedostal úpal. Kšiltovka mi vydržela do dnešních dní, sympatie ke kapele ne. Jenže RARE není jenom obrovský překvapení, je to hlavně a především totálně osobitá a uvěřitelná ukázka proměny okoukanýho zboží na … prostě něco lepšího.

Rozehrát penaltu za sebe je velkej risk, ale když vyjde, tak tribuny bouří. Hundredth sázka na nejistotu vyšla skvěle, z ulity přežitýho melo-hardcoru zabrousili k vodám shoegaze a moderního grunge a na vlnách jejich popularity se můžou plavit ještě dlouho. Basement, Turnover nebo Citizen jsou toho ostatně důkazem. Deska jako taková nemá významně slabý místo. Dvanáct tracků ve 45ti minutách je vybranejch dobře, a žádnej z nich ve vás nevyvolá chuť ho okamžitě přeskočit. Bohužel, až na čtveřici předem vydanejch singlů (Youth, Departure, Hole, Suffer) je RARE plná spíš pomalejších kousků. Při prvních posleších vede absence víc energickejch songů ke stereotypu, ale dává prostor pro vyniknutí textů :
when i decide to leave,
will it be everything i dreamed?

when i swallow before i speak,
will i hate to see a different side of me?

Celkovej dojem je každopádně pozitivní. Letní album s ideálním načasováním, puncem novoty a překvapení si vaší třičtvrtěhodinku zaslouží. A to rozhodně i pokud jste se mezi fanoušky zatím neřadili. Třeba se to totiž rychle změní.

 

Advertisements