SLUSHTIP #55 Death From Above – Outrage! Is Now

Když jsem poprvý uviděl obal You’re a Woman, I’m a Machine, bez váhání jsem si jí pustil. Byl to totiž ten nejvíc cool přebal desky, co jsem kdy viděl. Aniž bych slyšel první song, tak už bylo předem jasný, že tuhle kapelu budu naprosto milovat. Po sjetí celýho alba jsem následující měsíc v podstatě nic jinýho neposlouchal. Když jsem po pár dnech zjistil, že to jsou jen dva lidi, basák a bubeník, tak mi spadla čelist. Takovej mohutnej zvuk a stojí za tim jen dva lidi? Ty vole, hustý!

První album je prostě největší pecka, tak to většinou chodí a DFA nejsou žádnou výjimkou. You’re a Woman, I’m a Machine byla hodně syrová, agresivní a přímočará deska, ze který byl cítit smrad a pot garáže. Pak následovala ona pětiletá pauza, kdy se Sebastien a Jesse nemohli vystát, a následně přišel neočekávanej comeback s albem The Physical World, který neurazilo, ale úspěch prvního alba nepřekonalo.

Deska Outrage is Now! je zase o chlup dál, co se týče produkce. Možná bych řekl, že je na standard DFA až lehce přeprodukovaná. Tahle kapela je založená na onom legendárním zvuku basy, která je bohužel strčená hodně do pozadí a na povrch se až moc dostávají zpěvy, který pak působí malinko překombinovaně. Zkrátka chybí tu pořádnej booster na base, kterej vazbí jako prase, bicí, který to hrnou vší silou kupředu a přímočarej zpěv. Od DFA očekávám přesně tohle, nic víc, nic míň. Synťáky, samplery a podobný hovadiny si strčte někam, to mě nezajímá.

Abych ale furt nepičoval, tak musim pochválit melodickou a rytmickou stránku některých skladeb, který jsou mnohem víc chytlavější. Pokud mam vypíchnout top tracky, tak určitě pilotní singl Freeze Me, kde sice piano ve slokách dost kazí dojem z celý kapely, ale basová linka v refrénech to dostatečně kompenzuje. Caught Up a Never Swim Alone mají skvělej smooth, možná až lehce hip hopovej feeling. U All I C Is U a Me jsem si ze začátku nebyl jistej, jestli posloucham Blink 852, Sum 58 nebo podobnou sračku, ale naštěstí to Sebastien krásně rozčísnul svým zpěvem. Dál pak ještě NVR 4EVER a Holy Books.

Nemůžu říct, že Death From Above jdou do prdele, to rozhodně ne, jen prostě na kvalitu první desky, která byla mega úspěšná, se navazuje hodně těžko a srovnání s ní se asi nevyhnou nikdy.

A ještě jedna věc mě taky dost sere. Proč vypustili z názvu 1979? Jestli je to jen proto, že chtějí nasrat Jamese Murphyho z LCD Soundsystem, kterej má label, co se jmenuje stejně, tak to je fakt kravina. 1979 bylo cool.

6,5 / 10

Reklamy