SLUSHTIP #59 Polaris – The Mortal Coil

Za poslední dobu sem viděl a slyšel plno kvalitních kapel, jenom mi pokaždý chyběl jeden takovej malej detail a tim detailem byl povětšinou frontman. Dělat show bez frontmana je tak trochu deprimující zvlášť když tam toho člověka za tim mikrákem máte, žejo. To ale neni případ australskejch Polaris, který díky Bohu, frontmana mají a musim uznale kejvat, že velice osobitýho. Což by ale metalová parta na úrovni, měla mít stejně jako třeba bubeníka kterej dobře bubnuje. Škoda že u nás v česku se to ještě moc neví. Tak třeba časem.

Na debutový album čekala patrička ze Sydney od roku 2012, přičemž teda vloni vydala EP The Guilt & The Grief který katapultovalo Polaris ke špičce australský heavy scény. The Mortal Coil musí v tom případě katapultovat kapelu ke špičce scény světový. 
Na debut deska působí neskutečně vyzrálym dojmem. Polaris s absolutním klidem a sebevědomím experimentujou s čistýma vokálama a éterickýma pasážema zatimco si dokážou zachovat svojí tvář metalcorový řeznice. Svoje Polaris si oblíbí jak fanoušci Being As An Ocean, tak pamětníci Feed The Rhino nebo Miss May I. Ostatně to se mohlo přesvědčit pražský publikum začátkem listopadu v klubu Storm, kde Polaris zavítali v rámci festivalu Never Say Die Tour po boku Emmure a Deez Nuts.

Album The Mortal Coil je k dispozici worldwide jak ve fyzický podobě tak digitálně a nejkratší cesta vede přes oficiální web.

 

Reklamy