LIVE: The Garden – „Jak je asi máma rozeznává, když přijedou domů z tour?“

Au, au, au. Kocour jak svině. Okey REV <<.

16:00 a já vyrážim směr náplavka za Matějem (dále jen Mé mini). Dáváme první letošní houbu venku spolu s jeho kámošema, kterým vůbec nerozumim, protože mluví nějakou podivnou řečí. Jo aha, oni jsou ze Slovenska. Čim víc lejem, tim víc jim rozumim a občas se přistihnu, že taky blábolim nějaký nesmysly tim jejich prapodivným jazykem. Fajn partička, hezky se s nima leje, i když houbu odmítají, páč mají vlastní pálenku neznámýho původu.

Táhneme se jako smrad pomalu Prahou směr Krémžská. U vstupu nahodíme důležitý xichty a čekáme na vyřízení akreditace. Všechno v poho. Dávam se do řeči se vstupařem, kterej mi tvrdí, že Slush Magazine je moc kritickej nebo tak něco. „Hmm, hmmm. Blbý no, kámo.“

Leju jedno pifko za druhým, zatímco Mé mini blbne s foťákem. Přemejšlim, jestli se mam zeptat u vstupu na rozhovor, ale nakonec si řikam, že si je pak odchytim po koncertě, na což samozřejmě nedošlo, protože jsem byl už totálně kantáre. Škoda, měl jsem vymyšlený skvělý otázky, třeba „Když se vrátíte z turné domů, jak vás máma od sebe rozeznává?“

První kapela Kluci. Tohle uskupení jsem viděl před pár lety v Plzni, tehdy se to ještě jmenovalo Kluci z marmelády nebo pomády nebo fakin whatever. Matně si vzpomínam, že tehdy se mi to docela líbilo.

Na pódium vylejzá pět týpků, který vypadaj, že spíš než elektro punk dropnou nějakej masivní breakdown a začnou screamovat. Za zpěvákem si potom zajdu koupit nějaký matro, vypadá velmi spokojeně a menší očička má už snad jen Kim Čong Un, když se směje.

Muzika se mnou nic moc nedělá. Potlačený zpěvy, navejškovaný kytary, synťák sem tam zaslechnu a kde je basa? Zvuk zkrátka za moc nestál. Celkově neurazilo, ale asi to chce víc marmelády. Mé mini si nebere servítky a celou dobu pobíhá po podiu s foťákem, už jen čekam, kdy si stoupne přímo doprostřed a narve ten objektiv zpěvákovi přímo do huby.

Na podium vchází dva týpci. Jeden má černý vlasy a druhej blond, jinak jsou úplně identický. Nastává čas na The Garden. Celej koncert tohle bratrský duo odpálilo drsnou rapovou peckou „U Want The Scoop?“. Černý vlasy si berou basu a začíná „All Access“. Já se postupně sunu víc a víc dopředu před podium. Už vidim i bicí, za který usedaj blond vlasy, a po celkem obstojným bubenickým sóle startujou hitovku „Call This # Now“. Následuje „HAHA“ a „Red Green Yellow“, kdy černý vlasy skáčou do lidí a s dalším songem ho následujou blond vlasy. Už jsem celkem v předu a vidim, že černý vlasy maj na sobě kalhoty na motokros. Hmm, okey, proti gustu nic.

Celej koncert probíhá více méně bez keců mezi skladbama, což cenim úplně nejvíc, protože hardcorový blbečci, který maj potřebu celej koncert předhazovat publiku žvásty o veganství nebo sexismu už mi lezou pěkně na nervy, jsem rád, že tady to prostě šlape.

Vepředu to nevypadá na žádnou velkou divočinu, spíš na takovou ležérní strkačku. Taky jsou před podiem skoro samý buchty. Následuje novinka „No Destination“ a „Crystal Clear“, při který se ležérní strkačka pomalu proměňuje v regulérní pogo.

Pamatuju si ještě „Gift“ a u „All Smiles“ jsem si dokonce i zazpíval, když mi černý vlasy podal mikrák. Následně jsem usoudil, že si zkusim zaplavat, ale nikdo mě nechytil. LAME. Z moshpitu se zase stala jen ležérní strkanice.

Konec, nějakej přídavek asi určitě byl, ale už jsem byl na mol, nepamatuju si to. Po koncertě jsem se potkal s Mé mini, kterej byl neskutečně vytočenej, protože mu nějakej bagoun prej zakázal fotit s bleskem, a když ho poslal do prdele, tak Mé mini čapnul za flígr a vyhodil. Škoda, že jsem to neviděl, to muselo bejt k posra-popukání.

Kupujem ještě jednu baterku houby, kterou kalíme před lesem. Pak už mam vokno. O pár hodin pozdějš jsem se probudil na podlaze nějaký hospody v Krémžský. Valim home. Díkyčau.

FOTOREPORT:

Afterparty!
FOTO: Matěj „Mé Mini“ Šmelko (Jo to je ten týpek, co se válí na tý zemi)

Reklamy